Z historie sboru v Hrádku

Hrádek je malou podhorskou obci, čítá 1800 obyvatel, leží v krásném prostředí Těšínských Beskyd. Historii a rozvoj obce ovlivnila stavba Košicko – Bohuminské železniční tratě, která vede jejím středem. Na stavbu magistrále byla používána pískovcová skála z okolních kamenolomů. Tuto významnou dopravní tepnu budovali dělníci z různých koutů světa, nejvíc tu bylo Italů. Ti poznamenali zdejší kraj nejen svéráznou kulturou ale také hazardními hry a alkoholizmem. Místní obyvatele většinou pracovali v kamenolomech. Těžce vydělané peníze lehce utráceli v hospodách a hernách. Alkoholismus se stal metlou regionu. Děti trpěly hladem, maminky živily četné rodiny často jen tím, co urostlo na kamenité podhorské půdě.

Do této situace promluvil Bůh. Těšínsko zasáhla vlna duchovního probuzení, které na začátku dvacátého století ovlivnilo celou Evropu. Boží Slovo mocně působilo a lidé toužili po proměně skrze Ducha svatého. Z domácích skupinek vznikaly sbory. Jedním z nich byl hrádecký sbor. Náležel do seskupení Rozhodných křesťanů. Pro shromažďovací účely byla zakoupená ubytovna dělníků, kteří pracovali v kamenolomu.

Z krčmy se stal sborový dům. S narůstajícím počtem členů se zmenšovaly obytné prostory a zvětšovaly shromažďovací. Objekt byl několikrát rekonstruován se zřetelem na možnost poskytovat ubytovací služby těm nejvíce potřebným.
Prvním kazatelem byl bratr Karel Kaleta. Byl to člověk celé odevzdaný Bohu. Pracoval v Železárnách v Třinci. Jako dobrý pastýř stáda, navštěvoval rodiny roztroušené po okolních kopečkách. Bůh jej obdařil moudrosti jak využívat k léčebným účelům bylinky a různé výtažky. V krátké době se jeho činnost stala známou v širokém okolí. Každý den od vlaku spěchaly zástupy lidí do Vile – tak zdejší lidé pojmenovali sborový dům. Každý rozhovor s návštěvníkem, dnes bychom řekli pacientem končil modlitbou a předaním sáčku s bylinkami nebo masti.Totalitní úřady s nelibosti sledovaly činnost kazatele. Několikrát byl předveden k výslechům. Bůh započaté dílo ochránil.

Druhá světová válka zbrzdila rozvoj Sborů na Těšínsku. Modlitebna v Hrádku byla zavřena, shromáždění zakázány. Bůh ústy proroků varoval věřící aby nekolaborovali s okupanty, zůstali věrní svému přesvědčení a národu. Ti kdo uposlechli tento hlas přežili. Někteří byli vyvezení na nucené práce do Německa, po skončení války se vrátili do svých domovů.
Poválečná léta byla požehnaným obdobím pro hrádecký sbor. Rozsévané Slovo přinášelo bohatou úrodu. Sbor čítal 200 členů a bylo nutn�� provést další rekonstrukci sborové budovy a přístavbu modlitebny.

Komunistický režim ve snaze likvidovat církev zrušil registraci Spolku rozhodných křesťanů. Sbory tohoto seskupení byly nucený připojit se k některé státem uznané církvi. Duchovně nejblíže byla tehdejší Jednota českobratrská dnešní Církev bratrská se kterou v lásce a pod jednou střechou žijeme po dnešní dny.

Mnozí kazatele Církve bratrské vyrůstali v hrádeckém sboru. Služba ve sboru je různorodá, prostor ke službě má pěvecký sbor, chválící skupina, dechový a smyčcový orchestr. Pozornost je věnována besídce, dorostu a mládeži. Hrádecký sbor vnímá své poslání především v oblastí zvěstování Božího slova, vedení k posvěcenému životu, misii a sociální práci, která je vlastní sboru od samého začátku.

Po pádu komunistického režimu se otevřely nevídané možnosti k rozšíření této služby. Byla zahájená výstavba Domova s pečovatelskou službou. Nepředvídané okolností způsobily, že před dokončením byla zahájená výstavba nové modlitebny, ta byla kolaudována v minulém roce. Nelehký úkol dokončit DPS se podařilo zvládnout díky příspěvku ze Státního fondu rozvoje bydlení. Objekt bude provozován v režimu sociálního bydlení.